• E.

Mají Tarlovovy cysty jen lidé?

Aktualizováno: 23. 8.

Tento článek je pravděpodobně paradoxně jeden z nejdůležitějších článků na naší stránce. Věděli jste, že i psi mohou mít Tarlovovy cysty (a další typy cyst vyskytujících se v páteřním kanálu)? TC tedy nemusí být problémem pouze u lidí.


Studie "Diagnosis and management of perineurial (Tarlov) cysts in two dogs" z 11. května 2013 (v překladu "Diagnóza a management perineurálních (Tarlovových) cyst u dvou psů") popisuje případ fenky Německého ovčáka ve věku 10 let a případ fenky Labradora ve věku 10 let. (To by korespondovalo s tím, že se Tarlovovy cysty u lidí týkají nejčastěji žen vyššího věku).


Desetiletá fena Německého ovčáka měla zhoršující se bolesti krční páteře (po dobu šesti měsíců) a ataxii (neurologický symptom spočívající v poruše koordinace pohybů) všech čtyř končetin. Vyšetření bylo konzistentní s cervikální myelopatií (C1 - C5). Magnetická rezonance krční páteře ukázala degeneraci meziobratlové ploténky C5 - C6 s mírnou dorzální protruzí, způsobující mírnou pravostrannou ventrolaterální kompresi míchy: navíc byla zaznamenána oválná cystická struktura (o velikosti 5 mm x 6 mm x 7 mm), která způsobovala středně těžkou pravostrannou dorzolaterální kompresi ve stejné oblasti.


Fena byla operována, neurologicky se zlepšila při propuštění domů, ale poté nebyla sledována. Lokalizace léze a histopatologie byly konzistentní s perineurální (Tarlovovou) cystou.


Desetiletá fenka Labradorského retrívra přišla s dvouměsíční anamnézou interminentního (střídavý, přerušovaný, občasný), ale progresivního nezatíženého kulhání pravé zadní končetiny a výraznou radikulární bolestí. Výsledky ortopedického vyšetření byly považovány za normální. Výsledky neurologického vyšetření nevybočovaly z normy kromě výrazného diskomfortu při palpaci (pohmatu) bederně-sakrálního kloubu. Proběhla magnetická rezonance lumbosakrální části páteře (bederní páteř + křížová kost), která odhalila degeneraci meziobratlových plotének na L7 - S1 a středně těžkou dorzální protruzi bez významné komprese nervů či foraminální stenózy. Dále byla nalezená oválná extradurální cystická léze na pravé straně páteřního kanálu (o velikosti 5 mm x 5 mm x 7 mm), která způsobovala středně těžkou kompresi nervů na S1.


Fena byla operována, cysta byla zcela vyříznuta (částečná rizotomie S1 - rizotomie je chirurgické přetětí míšního kořene) a pes byl poslán domů s dávkou Prednisolonu na 3 týdny a s dávnou Gabapentinu na 4 týdny - a byl klinicky v pořádku při vyšetření po 16 týdnech od operace. V současné době - 4 měsíce po operaci - pokračuje v pracovní činnosti několik dní v týdnu. Lokalizace léze a histopatologie byly konzistentní s perineurální (Tarlovovou) cystou.


Článek také popisuje, že "U lidí se tyto cysty často vyskytují ve shlucích, častěji jsou asociovány s nervovými kořeny v oblasti křížové kosti (Voyadzis et al. 2001, Acosta et al. 2003, Lucantoni et al. 2011) a častěji se vyskytují u žen (Oaklander 2012).", "Tarlovovy cysty jsou klasifikovány jako spinální extradurální meningeální cysty, které obsahují vlákna nervových kořenů (meningeální cysty typu II) (Nabors et al. 1988). Tyto cysty však pocházejí z obalu kořene periferního nervu distálně k bodu, kde se omozečnice a arachnoidální membrány diferencují na endoneurium a perineurium (Tarlov 1970). Proto se termín meningeální cysta zdá nepřesný a v této zprávě je preferován a používán termín perineuriální nebo Tarlovova cysta." a "Patologická fyziologie těchto cyst stále není dobře pochopena (Acosta et al. 2003). Některé hypotézy navrhují, že zánět nervového kořene nebo subarachnoidální krvácení může vést k tvorbě cyst (Tarlov 1970). Jedna studie popsala, že až 40 % osob se symptomatickými Tarlovovými cystami má anamnézu traumatu (Nishiura et al. 1985), zatímco další autoři ohlásili vznik cyst po tržné ráně durálního vaku při operaci (Schreiber a Haddad 1951, Strully 1956). Další hypotézy zahrnují vrozený původ (Nugent et al. 1959), arachnoidální proliferace a kompartmentalizace (Rexed 1947) nebo narušená..."


Studie "Extramedularry spinal cysts in dogs" z roku 2014 popisuje, že od roku 1962 do roku 2013 identifikovali 42 článků: 25 (95 psů) nahlásilo meningeální cysty, 10 (24 psů) popsalo 60 extradurálních cyst, 3 (18 psů) popsalo "ploténkové" cysty (discal cyst) nebo HNPE. Cysty v páteři tedy nemusí být problémem pouze u lidí.


Otázkou tedy zůstává, jak je možné, že jsou symptomy lidských pacientů shazovány na jakousi vyšší moc "duševních" potíží a že se lidští pacienti mají mnohdy problém dostat k lékům proti bolesti, pomůckám pro mobilitu a/nebo operacím, když se Tarlovovy cysty mohou týkat i psů, u kterých jsou symptomy TC více respektovány a proto se naši chlupatí kamarádi mohou dostat snáze k lékům na bolest či operaci - a nemusí být traumatizováni žitím s dlouholetými symptomy.


Hraje v této problematice roli sexismus, který je v medicíně stále velkým problémem (Tarlovovými cystami trpí především ženy)? Anebo koncept bájné "duše", na kterou je snadné shodit všechny potíže (protože takové tvrzení sice nemůžeme potvrdit, ale ani vyvrátit) - koncept, jenž není zrovna populární aplikovat na zvířata? Či hraje roli přílišná popularizace tématu "zneužívačů dávek" a mylná představa lidí, že téměř každý postižený své postižení zveličuje anebo si jej úplně vymýšlí, protože být postižený je "výhodné" - i přes to, že být postižený není žádná vzácnost (to, kolik lidí na světě žije v postižením, se můžete dočíst v našem předchozím článku "Lidé s postižením v Česku i ve světě číslech") a že postižení lidé nejsou v záviděníhodné pozici - mnohdy jsou šikanováni, mají větší pravděpodobnost, že budou obětí násilí (ať už ze strany cizích lidí či rodiny), mnohdy se drží na hranici chudoby a tak dále. Pravděpodobně se bude jednat o kombinaci více faktorů a bohužel se můžeme jen dohadovat...


36 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše